Schizofrenie nemusí být stigma

ŽIJTE NORMÁLNÍ ŽIVOT

 

 

Úvod

Novinky

Reforma psychiatrie

Život s nemocí

Tipy a rady jak žít lépe

Můj příběh

Zajímavé odkazy

Nežádoucí účinky

Vysazování

Zotavení

Knihy

Kontakt

Co je zotavení?
Zotavení je hluboce osobní, jedinečný proces změny vlastních postojů, hodnot, pocitů, cílů, svého umu či svých rolí. Je to způsob, jak vést život, který člověka uspokojuje, dodává mu naději a činí jej potřebným pro druhé, i s omezeními způsobenými nemocí.
       Přednosti
Šance na zotavení zvyšujeme tím, že se zaměříme na své přednosti, naděje, plány a možnosti podpory ve svém okolí, místo toho, abychom se zaměřovali na své problémy, psychiatrické příznaky a nedostatky. Když si začínáme trochu víc věřit, začneme si na sobě cenit kladných stránek. Vztahy s dalšími lidmi mohou pomoci pohnout se kupředu.
Naději na uzdravování máme hlavně V SOBĚ!

Postoje (naděje a odvaha), Aktivita a Smýšlení,

Postoje

Postoje, které máme, jsou určující pro veškeré další dění.
Postoje: ,,Je pozoruhodné, že každý den svého života máme na výběr, jaký postoj k danému dni zaujmeme. Nemůžeme změnit minulost. Nemůžeme změnit ani to, čemu není vyhnutí. Můžeme pouze rozeznít onu jedinou strunu, kterou máme a to náš postoj. Jsem přesvědčen, že život je z 10 procent tvořen tím, co se mi stane a z 90% tím, jak se k tomu stavím. A totéž platí i pro vás. O svých postojích si rozhodujete sami“ (Charles Swindoll, 1987).
Na začátku cesty za zotavením jsou pro nás velmi důležité dva postoje – naděje a odvaha.
 Naděje

 Co je naděje? Pocit, že lze dosáhnout toho, co si přejeme, a že věci v našem životě dobře dopadnou.
V minulosti jsme si možná vyslechli, že naděje je zbytečná a nikdy se už nedokážeme vrátit k plnohodnotnému životu – beznaděj.
Pokud nemáme žádnou perspektivu, že se náš život změní k lepšímu, je těžké sebrat energii na to, abychom jednali sami za sebe.
Naděje je nezbytná pro zlepšování kvality života.
Zjistilo se, že naděje má kladný vliv na zdraví.
Beznaděj může mít pro fyzické i duševní zdraví negativní důsledky.
Lidé jsou na tom s nadějí různě.
Je pravděpodobné, že pokud nás potkává více dobrého než zlého, začneme i víc věřit a jindy je to zase obráceně.
Někdy je naděje to jediné, co nás drží nad vodou.  
Jak v sobě vzkřísit naději?
Budujte si pozitivní vztahy.
V mnoha příbězích zotavování vystupuje několik velice blízkých osob, které dotyčnému pomáhají zažehnout jiskřičku změny k lepšímu, podporují a naslouchají, stojí při vás.
Samy si hledejte příležitosti k drobným úspěchům.
Naději v sobě také vzbudíte tehdy, budete-li si klást a plnit vlastní cíle. Pokud sami sebe vidíme jako někoho, komu se daří ve smyslu ,,dokážu to “, dodává nám to lepší pocit kontroly nad svým životem.
Napište si několik věcí, které se vám podařily nebo kterých jste ve svém životě dosáhli a na které se můžete znovu rozpomenout, abyste v sobě podnítili naději.
Aneb když to šlo v minulosti, proč ne znovu?? (To je můj webovský názor:)
Napište si několik maličkostí, které během několika příštích dnů uskutečníte.
Dejte se dohromady s těmi, kteří uspěli.
Jsou to lidé, kteří prošli podobnými životními zkušenostmi, a kteří následně nějak uspěli.
Kladné vzory- svépomocné skupiny, časopisy, web, životopisy osobností. 
Dbejte na to, aby se vám děli příznivé věci, byť by šlo o maličkosti, že si třeba něco dobrého uvaříte, uděláte si dobrý čaj apod.
Dělejte si legraci.
Vymyslete si rituály spojené s nadějí.
Domluvte se s kamarádem či kamarádkou, že si jednou za týden zavoláte a řeknete alespoň o jednom pozitivním zážitku.
Obklopte se symboly naděje (fotka, předmět, amulet).
Vymyslete si, jak naději rozdávat i ostatním (svépomocné skupiny, pomoc kamarádovi).      

Odvaha

Určitě vás napadne fráze ,, odvážnému štěstí přeje“.
Odvaha je vlastnost naší mysli či našeho ducha, která nám umožňuje postavit se tváří v tvář problémům či těžkým situacím bez toho, abychom se uzavřeli před světem anebo utekli. Je to ochota vytrvat i přesto, že nevíme, co nám budoucnost přinese.
Odvaha nám dodává schopnost čelit i ,,strachu ze strachu“ Umožňuje nám zvládnout překážky, neztratit směr a pokračovat kupředu.
Odvaha nám dovoluje žít tak, jak chceme a nikoli tak, jak by si představovali jiní. 
Nedokážeme sice řídit dění kolem sebe, ale můžeme na to reagovat odvahou. 
Jak v sobě můžeme pěstovat odvahu?
Udělejte si z odvahy záměr – touhu být odvážný.
Vezměte si ji k srdci- že kráčíte kupředu a to ještě před tím, než začnete s konkrétními činy.
Ztotožněte se s lidmi, který odvahu prokázali.
Dodávejte si odvahy pomalými krůčky a rozumným riskováním – překonat strach vyjádřit se k hádce, strach z odmítnutí, požádat někoho o pomoc apod.
Dejte se při pěstování odvahy dohromady s někým dalším, kdo vás může podpořit. 

Aktivita

Vybočení ze zajetých kolejí: Respekt k riziku.
- tradiční systémy péče o duševní zdraví se nás často snažily uchránit před všemožnými riziky v zájmu zachování naší stability. Často izoluje, uvelebí lidi do ochranné bubliny.
Co bylo o podstupování rizik řečeno vám?  
Měli jste někdy pocit, že jste v ,,bublině“?   
Máme-li se zotavit, musíme ochrannou bublinu protrhnout. Do čeho se pustíte?
Můžeme mít pocit, že musíme své sny a cíle vyměnit za přiklepnutý důchod.
Riskovat je běžnou součástí života.
Největším rizikem je vůbec neriskovat.
Život je pokus omyl, nikoli pokus zdar.
Naše svoboda dělat chyby je jedním z největších přínosů, neboť touto cestou se učíme pokoře, houževnatosti, odvaze riskovat i lepším způsobům, jak co dělat.
I když máme pocit, že jsme na cestě za zotavením zabloudili, nesignalizuje to konečnou 
Jak se ještě vaše aktivita může projevit na cestě za zotavením?

Smýšlení

Způsob uvažování, které nám otevře cestu:
Vyhněte se negativnímu uvažování.
-negativní uvažování se může vyvinout, pokud se neustále srovnáváte s ideály a ze stigmatizace a z prožitků z minulosti.
pozitivní vnitřní řeč nás dokáže motivovat při překonání složitých situací.
Pokud se odkloníme od negativismu, můžeme si vypěstovat realistický optimismus.
Nalaďte se na své uvažování.
Třeba nacházíte myšlenky:
nadáváte si
shazujete se
hodnotíte se z pozice druhých ,,jenom se tváří, že mě bere, ale až mě pozná…“
malujte čerty na zeď
vymýšlíte katastrofy
Z jedné zkušenosti činíte obecné závěry .
Zastavte negativní myšlenky, v hlavě si řekněte stop a nahraďte je pozitivní vnitřní řečí.
Vytvořte si zásobu pozitivních myšlenek.
-můžete čerpat z knih, časopisů
Vytvořte si sešit pozitivních citátů.
Změnit své myšlení může trvat dlouho, týdny, měsíce. Vydržte! 
Od ,,co by, kdyby“ do přítomnosti.
Otázky typu: co by bývalo, kdyby,
co kdo mohl udělat, kdyby

S takovými úvahami skoncujte!!
Nedokážeme se dost dobře vidět jinýma očima a ani nemůžeme změnit nic, co už se stalo.
Nemůžeme změnit ničí chování a už vůbec ne něčí chování v minulosti. Čím více se budeme snažit měnit minulost, tím více zjišťujeme, že stojíme na místě.
Jediný okamžik, kdy musíme jednat v zájmu zotavování, je přítomnost!
Nedovolte negativním myšlenkám, aby vás okrádali o čas.

Cíle a plány

Motivace je palivo potřebné k tomu, abychom se vymanili ze současné situace.
Pokud nemáme motivaci, moc daleko se na cestě za zotavením nedostaneme.
Důležité jsou CÍLE A PLÁNY
Jaké máte vy? 
Jak v sobě můžeme najít a pěstovat vnitřní motivaci?
- neexistuje žádný ,,nemotivovaný“ člověk.
- každý máme něco, co potřebujeme a co nás motivuje a umění spočívá v tom zjistit, co to je.
Co vás motivuje???   
Setrvačnost – Ve světě fyziky reprezentuje setrvačnost myšlenku, že nic se nehýbe samo  o sobě. Vždycky existuje nějaká síla, která uvede předmět do pohybu. Totéž platí i pro lidi.
Nerozhýbeme se sami od sebe a nezměníme se ze dne na den.
Abychom se dali do pohybu, musí se něco stát buď v nás samých anebo okolo nás.
Obrat může začít, dokonce aniž bychom si byli vědomi, že už jsme na cestě za zotavením.
Učiníme několik změn, něčemu novému se naučíme, začneme se víc zapojovat do dění kolem sebe, najdeme si práci na část úvazku nebo pracujeme dobrovolně a seznámíme se zajímavými lidmi.
O tom, že už jsme na cestě za zotavením si můžeme uvědomit, až když máme kus za sebou.  

Zotavování je sebeobjevování:
Rozpoznáváme své přednosti

Objevit a zúročit své přednosti a ambice je důležité, protože, máme-li na cestě docílit pokroku, musíme spoléhat na své vnější i vnitřní zdroje.
Každý máme nějaké přednosti – silné stránky.
Jaké máte přednosti?
Co umím, dovedu?   

Mnozí z nás se při svých snahách využít možnosti, které nám poskytuje okolí, setkali s neomaleným jednáním, odmítavým postojem i vyloženou diskriminací. Je možné, že jsme se naučili vidět jako bezmocné a neschopné, pokud jde o přístup ke zdrojům, z nichž chceme čerpat. Pokud na zdroje dosáhneme, pomůže nám to.
Jedna z hlavních zásad je začlenit se do okolního světa.
Okolní svět pro nás může být zdrojem stigmatu, zároveň však disponuje spoustou příležitostí. - komunitní péče
Hledáme - li ovšem jen výlučně v rámci systému péče, významně tím snižujeme užitek, který bychom z okolního světa při svém zotavování mohli mít.
Čím větší škálu možností máme při rozhodování ve svém životě, tím více si uvědomujeme svoji moc nad svým životem.     
Všichni máme vlastnosti, které nám mohou dobře posloužit.
Může to být smysl pro humor, může to být loajalita k ostatním, možná jsme společenští atd.
Co mě naplňuje hrdostí?
Někteří lidé jsou hrdí na to, že překonali veliké problémy, někdo jiný na to, že složil maturitu anebo studoval dál, někdo na to, že má děti…
Čeho si na mě cení ostatní
První krok: Seberte odvahu a vytipujte si někoho, ke komu pociťujete důvěru, že vám upřímně a jasně poví, jak se mu jevíte.
Vaše přednosti se vám na cestě za zotavením stanou oporou a budou vám ukazovat směr.
Pokud si je budete uvědomovat a budete jich vyžívat, nebudete se muset neustále obracet na ostatní v situacích, kdy cítíte prázdnotu.
Blahopřejeme! Zjistili jste, jaké máte přednosti, a učinili první kroky na své cestě!
Možná se těmito nápady necháte inspirovat:
Jít ven se psem a házet mu talíř.
Zazpívat si.
Přečíst si oblíbenou knížku.
Naložit se do vany s pěnou

Jak budete slavit vy ?